Úvodní stránka - Herbář - ostropestřec mariánský

ostropestřec mariánský

čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Název

latinský název: Silybum marianum (L) Gaertner

lidové názvy: kardus Marie, ostropes

Popis

Ostropestřec je jedno až dvouletý bodlák, záleží na podmínkách, ve kterých roste. Na jaře vyrůstá u země růžice tuhých laločnatých listů, které mají na špičce pichlavý osten. Z růžice pak vyrůstá lodyha, která dorůstá výšky 50 cm až 2 m, dole je hustě listnatá, nahoře pak řídce. Listy jsou střídavé a tuhé, na žilnatině bíle mramorované, podlouhle eliptické, peřenoklané a ostnaté. Nachový květ vyrůstá z vejčité, ostnatě zubaté báze. Plodem jsou lesklé, hnědě skvrnité nažky s bílým chmýřím. Kvete od června do září.

Výskyt

V našich podmínkách se ostropestřec ve volné přírodě vyskytuje velmi vzácně, a to spíše v jižnějších oblastech. Ostropestřec však můžeme pěstovat na zahrádce, semena jsou běžně k dostání.

Obsažené látky

Plody obsahují flavolignanové sloučeniny, silici, aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry, olej s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin, kvercetin, taxibolin a dehydrokoniferil.

Sběr a sušení

Sbíráme plody. Pro práci s ostropestřcem potřebujeme rukavice, protože jeho trny jsou velmi silné. Těsně před dozráním uřežeme celé chmýřité hlavice a uložíme je na větraném a suchém místě, kde pomalu dozrají. Pak hlavice vymlátíme a zbavíme chmýru, zbudou nám samotné plody (nažky), které uchováváme ve vzduchotěsných nádobách.

V případě potřeby roztlučeme plody ve hmoždíři na prášek, který prosejeme a uložíme do vzduchotěsné sklenice. Protože prášek rychle žlukne, vyrobíme jen takové množství, které jsme schopni brzy spotřebovat.