principy dýchání
Dýchání se dělí na několik typů podle jeho fyziologického provedení:
- břišní/brániční (abdominální) dýchání - mužský způsob dýchání při kterém se ve chvíli vdechu bránice snižuje a břicho nafukuje, dolní část plic se naplňuje vzduchem, hrudní koš zůstává nehybný, bránice při tomto typu dýchání masíruje žaludek a ostatní orgány, je to nejlepší způsob dýchání, který má vliv v následujících oblastech:
- výrazně ovlivňuje a urychluje krevní oběh
- srdce je dobře zásobeno krví
- masáž břišních orgánů
- začnou se správně vyprazdňovat játra
- žlučník začne správně vylučovat žluč (prevence proti žlučovým kaménkům)
- zlepšení funkce sleziny, slinivky, žaludku a střev
- uvolňuje solar plexus (centrum úzkosti)
- žeberní (kostální) dýchání - atletické dýchání, při tomto typu dýchání dochází k rozestupu žeber a ke zvětšení hrudního koše, naplňuje střední část plic, břišní oblast zůstává nehybná, toto dýchání vyžaduje větší námahu a do plic se dostává menší množství vzduchu než při břišním dýchání
- klíčkové (klavikulární) dýchání - ženský způsob dýchání, vzduch vchází při zdvihání klíčních kostí a dostává se jen do horní části plic, hrudní koš a břišní oblast zůstávají nehybné, je to nejhorší způsob dýchání, tímto způsobem dýchají také lidé:
- nervózní
- deprimovaní
- ustrašení
dýchání v józe
Jógové dýchání se považuje za úplné dýchání, protože v sobě zahrnuje předchozí tři typy dýchání. Dýcháme výhradně nosem, tento způsob dýchání má i své zdravotní důvody. Když vdechujeme ústy, dostane se do dýchacích cest a plic plná dávka nečistot a mikrobů ze vzduchu, vysychá nám v krku a horní dýchací cesty se v chladném období podchlazují. Naopak při vdechování nosem se nečistoty a mikroby zachytí na nosní sliznici, ty pak vysmrkáme. Vzduch vdechovaný nosem se průchodem nosohltanem zčásti zvlhčuje a ohřívá. Vydechujeme-li ústy, poškozujeme si tím nosní sliznici, protože vydechovaný vzduch byl v plicích zvlhčen a ohřál se, při výdechu nosem ohřívá nosní stěny. V případě, že tento vydechovaný vzduch neprojde nosem, ale ústy, zasychá na nosních stěnách nečistota a v chladném období se pak nosní stěny silně podchlazují, protože je vydechovaný vzduch neohřívá. Shrneme-li tyto poznatky, pak při vdechování a vydechování ústy ztrácí nosní sliznice svoji citlivost a přestává vylučovat sliz a plnit svou čistící a ohřívací funkci, následkem je chronická rýma, sklon k bronchiálnímu astmatu a jiné potíže.
Při cvičení jógy vyprázdníme výdechem plíce a pomocí snížené bránice naplníme dolní část plic vzduchem, pak rozepneme žebra a naplníme také střední část plic a pomocí zdvižení klíčních kostí naplníme i horní část plic - vše provádíme plynule a tiše se soustředěnou myslí na dech - výdech vedeme zpětně od klíčních kostí k bránici.
Jóga učí, že každý dobrý dech začíná úplným a pomalým výdechem, není možné dobře dýchat, pokud nejprve důkladně nevydechneme. Ideální dýchání je hluboké, pomalé, tiché a nenucené.