karma (čin, jednání, konání)
Význam slova karma lze chápat několika způsoby. Obecně označuje fyzickou nebo duchovní činnost a její důsledek, dále pak souhrn důsledků činů a jednání člověka v současném životě nebo v životech minulých a poslední význam je řetěz příčin a následků v morální oblasti. Karma každého člověka vzniká v možnostech, vlivech a sklonech vědomí, které je podmíněno jednáním a myšlením člověka v současném i minulém životě. Toto vědomí řídí naše chování a motivaci a tvoří základ našich budoucích myšlenek a jednání. Každá karma je pak základem pro vznik karmy příští, důsledky karmy pak člověk pocítí v podobě radostí a strastí. Člověk může vývoj karmy do jisté míry ovlivnit právě aplikováním buddhistických etických zásad a meditací. Cílem je se vymanit karmickému zákonu a dosahnout osvícení a osvobození od koloběhu životů. Člověk, který dosáhl osvícení již nevytváří žádnou další karmu.
Karmu ovlivňuje jakékoli jednání ať již fyzické či duševní povahy, počítá se jak čin fyzický tak i pouhá myšlenka nebo záměr jednat, i když čin nebyl proveden. To, zda bude karma dobrá nebo špatná, a to už i v tomto životě, můžeme ovlivnit svým uvědomělým chováním. Bez karmického následku může být pouze čin, který člověk vykoná bez emocionálního pozadí (radosti, hněvu, touhy a klamu). Abychom se mohli vymanit z koloběhu znovuzrozování, je nutné se zdržet jak dobrých tak i špatných činů.
