česnáček lékařský
Název
latinský název: Alliaria officinalis Andrs.
lidové názvy: zaječí česnek, trejzel česnekový, psí česnek, česnečina, hulevník česnekový
Popis
Česnáček je vytrvalá, dvouletá bylina. Dorůstá do výšky 0,5 metru. Dolní listy jsou dlouze řapíkaté, vroubkovaně zubaté a ledvinité. Lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, nepravidelně zubaté a zašpičatělé. Malé býlé květy bývají seskupeny do hroznu. Plodem je šešule dlouhá až 7 cm. Česnáček po rozemnutí páchne česnekem. Kvete od dubna do srpna.
Výskyt
Roste v listnatých a křovištních lesích, v hájích, na rumištích a v zahradách. Česnáček má rád humózní a vlhké půdy, písčité i hlinité. Má rád polostín a vyšší vzdušnou vlhkost.
Obsažené látky
Allylsulfid, rhodanalyl (sirnaté glykosidy), alliarin, beta karoten, éterický olej, pektin a kyselina askorbová.
Sběr a sušení
Sbíráme nať v době květu, od června do srpna. Česnáček můžeme používat také v čerstvém stavu. Česnáčkovou nať sušíme v pyramidě a pak jej přesušíme v horkovzdušné troubě nebo v sušičce na ovoce, při zlomení lodyhy musí dojít k charakteristickému zvuku prasknutí. Ihned po přesušení umeleme vše na prášek, který skladujeme ve vzduchotěsné nádobě na teplém a tmavém místě. Tento postup sušení by měl zajistit maximální účinnost prášku.
Přirozenost, moc a účinek
Česnáček zahřívá, suší, ztenčuje, rozděluje a otvírá, ne však tak silně jako česnek. Semeno zahřívá mocně.
Další zpracování
čaj
nálev
prášek
tinktura